Čtení na 20 minut
Na internetu najdete celou řadu článků a rad o tom, jak má vypadat správný email, který vám splní všechna vaše přání.
V některých najdete nejčastější chyby, kterých se můžete dopustit. V jiných se dozvíte, jak email připravit, napsat i co v něm rozhodně nesmí chybět. (Psst… pár článků jsem o tom, taky napsal, třeba Jak psát poutavé předměty emailů a okamžitě omámit příjemce.)
Ale pak přijde realita, čas odeslání vlastního newsletteru, a najednou už to není tak jednoduché.
Co je důležité
Skoro každý den dostanu nějaký ten dotaz ohledně tvorby a odesílání hromadných zpráv. Jak a kde vybrat ten správný obrázek? Kam ho přesně dát? Kdy přesně mám odeslat prodejní email? Dneska se mi odhlásilo nějak víc lidí z odběru novinek, co je špatně? Mám příjemce oslovovat příjmením nebo křestním jménem?
Neztrácíte náhodou svůj drahocenný čas tím, že svůj newsletter šperkujete k dokonalosti?
Co když se soustředíte na věci, které nejsou vlastně ve výsledku důležité, a opomíjíte to podstatné?
Co všechno z toho, co je pro email marketing „důležité“, je opravdu důležité?
Když v nějakém emailu, článku, reklamě udělám gramatickou chybu, hned se na mě snese kritika a pohrdání, protože gramatika je pro spoustu lidí důležitá. Pro mě není na prvním místě. (Úúúú, to bych asi neměl říkat. To zas bude bolet.)
Proto si myslím, že tento článek může být trochu kontroverzní. Každý z nás má svůj názor na to, co je důležité. A za ten názor bojuje. To je v pořádku.
Příjemce chce „maso“
Některé prvky email marketingu je potřeba řešit a dávat si na ně pozor. Jsou pro úspěšnost důležité. Ale až příliš často se zdržujeme věcmi, které vlastně nejsou podstatné.
Zabýváme se až přehnaně a fanaticky každou čárkou a písmenkem v šabloně i samotném textu. Přitom řada těchto věcí nemá pro příjemce emailů velký význam.
Když se totiž někdo přihlásí k odběru newsletteru, čeká, že se „nažere“. Příjemce čeká, že dostane podněty, které mu pomůžou v oblasti, kterou právě teď řeší. Ty podněty jsou to „maso“, které je pro něj důležité. O ty mu jde. (Vegetariáni nahradí „maso“ třeba „brokolicí“.)
Nezáleží mu na tom, jaký odstín má použitá barva v hlavičce. Je mu putna, jestli obrázek produktu je 2 nebo 3 mm od okraje šablony. Neřeší, jestli email dostal v úterý ve 2 hodiny nebo ve 4.
Připravil jsem seznam 10 věcí, o kterých si myslím, že nemají na úspěšnost email marketingu podstatný vliv. A přesto je řeší každý druhý. Schválně, jestli se v některých bodech poznáte. 🙂
Zkuste na chvíli otevřít svou hlavu a podívat se na email marketing z jiného úhlu pohledu. A klidně mě v komentářích rozdrbejte na cimprcampr.
1. Jak často „jim“ psát
V různých oborech jsou různé „standardy“, jak často posílat newslettery. U realitních makléřů je běžné, že připraví newsletter jednou měsíčně. Takový běžný finanční poradce mi napíše jednou za dva týdny. Dejme tomu, že to je takový ten „běžný standard“. Jednou za čtrnáct dní se připomenout.
Není to ale málo? Co když se zrovna teď netrefím do okna, ve kterém chce zákazník nakupovat.
Není to naopak moc? Přeci jenom nechci svoje příjemce otravovat. Určitě těch emailů dostávají hodně a nechci být jeden z těch „zlých“.
Co když jsou lidé zvyklí ode mě dostávat zprávy jenom jednou týdně, a fakt jim potřebuji napsat. Není to blbý, když jim napíšu dvakrát, třikrát?
Proč četnost není důležitá
Znáte ty lidi, které můžete přemlouvat horem dolem a stejně si nekoupí? Dáte jim všechny informace, uděláte pro ně první poslední a stejně nic.
Znáte naopak lidi, kteří pečlivě poslouchají všechno, co říkáte, a zajímají se o nejmenší detaily vaší práce a vašich produktů? A nakupují stále.
Nevím jak vám, ale mně se líp pracuje s tou druhou sortou lidí. Takových zákazníků rád budu mít víc.
Skoro mě nenapadá situace, kdy někdo, kdo řeší problém, nechce slyšet to, co mu ten problém pomůže vyřešit. (Tak dobře, přiznávám, znám takové lidi.) Každopádně když posíláte emaily, které jsou pro příjemce v jeho dané situaci přínosné, není jich nikdy dost.
Co udělat?
Ujasněte si, kdo jsou to „oni“. „Oni“ jako čtenáři emailových zpráv a potenciální zákazníci. Kdo chcete, aby „oni“ byli. I podle toho, jak často píšete, k sobě přitahujete zákazníky. A záleží jenom na vás, kteří to budou.
Ve stručnosti směrujte emaily těm potenciálním zákazníkům, kteří jsou na stejné vlně jako vy. Zbytek ať se klidně odhlásí. A posílejte tak často, jak často máte co říct napsat.
Znám i firmu, která posílala emaily několikrát denně. Každý pracovní den. Několik týdnů. Byl to takový test. Ustoupili od toho, protože to nemělo vliv na prodej. To ale není důležité. Důležité je, že počet zpráv neměl větší vliv ani na odhlašování.
2. Co když se mi někdo odhlásí?
Základem každého kvalitního mailingového nástroje jsou statistiky. A jedním z čísel, které určitě sledujete, je počet odhlášených kontaktů.
Co když ten newsletter nebude dost dobrý? Třeba se příjemce naštve, že už mu zase něco posíláte. Nebo se mu prostě nebude líbit obsah a téma toho emailu. A to nejhorší je, že lidé, kteří by si někdy v budoucnu mohli koupit, tak si nekoupí, když se odhlásí. Jak mám tedy email připravit, aby se mi nikdo neodhlásil?
Proč odhlašování není důležité
V email marketingu je odhlašování rutinní záležitostí. Každý, kdo se odhlásí, nemusí být nutně nespokojený čtenář.
Někteří lidé už vyřešili svůj problém. Dostali od vás informace, které potřebovali, a teď se musí posunout na další problém ve svém životě. Dalším důvodem může být situace, kdy si k vám zaregistrovali víc emailových adres, a rozhodli se, že si nechají zprávy posílat jen na jednu z nich.
Každopádně ten, kdo se odhlásí, není váš zákazník. Obzvlášť, když si nekoupil ani jednou za ty měsíce, co emaily dostává. Zapoměňte na něj a soustřeďte se na ty, kteří email otevřeli, klikli a chtějí od vás nakupovat.
Co udělat?
Obava z toho, že se lidé odhlásí, nesmí zapříčinit, že raději budete posílat méně. Naopak. Posílejte víc emailů a sledujte i statistiku odhlášených. Dokud počet odhlášených nepřekročí 2 % z počtu odeslaných zpráv, není potřeba se znepokojovat.
Pokud ale pošlete email a odhlásí se z něj polovina příjemců, šlápli jste vedle. Víte, jak tohle nejrychleji zjistíte? Bohužel jedině tím, že ten email odešlete.
Jestli se v odhlašování chcete rýpat, tak se těch odcházejících duší zeptejte na důvod, proč se odhlásili. Dáte jim možnost ulevit si od případného vzteku. Jenom počítejte s tím, že se jen velmi výjimečně dozvíte pravdu o tom, proč už vaše emaily nechtějí.
3. Co si o mně lidé pomyslí?
Budovat dobré jméno společnosti nebo osobní značky je určitě důležité. Chcete mít ve svém oboru nějaký kredit. Záleží vám na tom, jak vás vnímají konkurenti a hlavně vaši zákazníci. To je v pořádku a je to dobře. Nesmí se z toho ale stát strach komunikovat s lidmi.
Hlavně na začátku, když podnikatelé s email marketingem začínají, mohou mít obavu z toho, jak zákazníci jejich emaily přijmou. Jestli je tím, že jim pošlou newsletter, neodradí.
Co když se jim netrefím do jejich noty? Je vhodné se zákazníky v emailu mluvit familiérně? Někoho tím přeci můžete urazit. A co ty chyby, které se do emailů můžou dostat? A pak odesílatel vypadá hloupě. Radši se podepíšeme jako „tým XYZ“, hlavně ať není možné na nikoho ukázat prstem.
Proč není důležité, co si lidé myslí
Nebudu říkat, že vám má být jedno, co si o vás zákazníci myslí. Takový střelec zase nejsem. 🙂 I když… Převeďme to do extrému: Jediné na čem záleží, je počet objednávek. Ale dobrá, vezměte to z jiného úhlu pohledu.
Připravili jste nový článek na blog, a chcete o něm dát vědět všem zájemcům a zákazníkům ze své databáze. Proč byste z toho měli mít strach? Vy jste přece odborník na svůj obor. Možná ne úplně světová kapacita, ale i tak jsou v tom článku zajímavé a přínosné informace.
Ne pro všechny. Ale pro vaše zákazníky určitě. Nepotřebujete udělat dojem na lidi, kteří toho ví víc než vy. Z těch se vaši zákazníci nestanou. Ledaže byste chtěli být v roli dodavatele, který dělá to, co se mu řekne.
Co udělat?
Jak se chováte vy, když dostanete email o něčem, co už dávno znáte? Můžete si říct: „O co se tady ten amatér snaží? To už jsem slyšel, viděl, zažil tolikrát. Ohraná písnička.“ A kvůli tomu, si pak myslíte, že vám podobné hodnocení dají i druzí.
Z počátku obavy cítí většina lidí. Věřím, že se za čas otočíte a usmějete se nad tím. Důležité je udělat ten první krok a začít posílat. Tak, jak budete připravovat jednotlivé emaily, budete získávat praxi a budete si čím dál jistější.
To, že uděláte v nějakém emailu chybu, se může přihodit i zkušenému marketérovi. Co nejhoršího se může stát? Někteří příjemci si chyby všimnou a dají vám to „sežrat“. Takoví hnidopichové se najdou vždycky. Ale drtivá většina příjemců se nad tím ani nepozastaví. Případně si pomyslí, že je to fajn. Že jste taky jenom člověk z masa a kostí, který není neomylný.
4. Nebudu je spamovat?
Na SPAM se můžeme dívat ze dvou pohledů. Z morálního a etického.
Zákon definuje SPAM zjednodušeně jako nevyžádané obchodní sdělení. V praxi to znamená, že pošlete zprávu někomu, kdo vám nedal souhlas, nezná vás. Našli jste si jeho emailovou adresu někde na internetu v katalogu firem nebo ji koupili od nějakého filuty. Tady je jasné, že pokud takovému příjemci pošlete email, porušujete zákon. Dotyčný vás může nahlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů a tučná pokuta vás nemine.
Pak je tu druhý pohled, ten etický. Souhlas příjemce sice máte, on si od vás například newsletter vyžádal.
Ale tím, že mu budete posílat email každý den, není to náhodou také spamování? Vyžádal si snad nebohý příjemce při registraci kobercový nálet? Kolik emailů měsíčně je vyžádaných a kolik už překračuje únosnou mez?
Asi nechcete příjemce zahltit informacemi a prodejními nabídkami. Co si o vás pomyslí? Neodradí ho váš „nátlak“ od nákupu a vy tak nepřijdete o toho nejlepšího zákazníka na světě?
Proč není důležité „nespamovat“
Při registraci slibujete novinky jednou týdně nebo přístup k e-booku. V extrému je nevyžádaná každá zpráva, kterou odešlete navíc. Tudy asi cesta nevede.
Nikdy s jistotou nebudete vědět, kolik emailů je ještě v pohodě, a kdy už „spamujete“. Každý člověk má jinde hranici, co považuje za spam a co ne.
Někdo dostane nezákonný SPAM, nakoupí si a je z něj spokojený zákazník. (To není omluva ani důvod, proč spamovat!!!) Někdo jiný dostává pravidelně dva roky newsletter, a pak z ničeho nic napíše, že už má dost toho neustálého spamování a začně vyhrožovat ČOIkou.
Co udělat?
Smeteme úplně ze stolu zasílání nevyžádaných zpráv příjemcům, kteří vás neznají a nikdy o vás neslyšeli. (Možná nějaký produkt tímhle způsobem prodáte, ale hrozí daleko větší postih za to, že budete za spamera. A vystavujete se i riziku blokace účtu ve svém mailingovém nástroji.)
Raději se zamyslete nad tím, jaké zprávy jsou pro vaše příjemce relevantní. Posílejte co nejvíc cílené emaily těm správným příjemcům.
K tomu si potřebujete databázi kontaktů rozdělit do několika částí. Třeba podle zájmu příjemců, nebo podle toho v jaké části prodejního cyklu jsou – nové registrace, nekoupili, koupili před měsícem apod. Říká se tomu segmentace kontaktů.
Když se do segmentace pustíte, zjistíte, že existují lidé, kteří chtějí dostávat zprávy i pětkrát do týdne.
5. Hlavně ať to vypadá perfektně
Chcete, aby každý newsletter byl bezchybný. Aby barvy, které jste použili, byly perfektní. Aby obrázky byly perfektně zarovnané v každém prohlížeči. Každá čárka, každý okraj, každé tlačítko musí být na svém místě.
A poslat jednoduchý textový email bez grafiky? No, to jste snad upadl, když máme grafický manuál a přesně danou korporátní identitu.
Šaty dělaj člověka. Tuhle větu známe všichni. Platí to ale i o vzhledu newsletteru? Je potřeba řešit každou čárku, každý obrázek?
Proč není důležité, jak email vypadá
Je mi to líto, ale v drtivé většině případů je to příjemci jedno. Záleží vám na tom, jestli vám dobrá zpráva přijde na zlatém pergamenu nebo na běžném dopisním papíru?
Je to věčný boj, jestli je důležitější forma nebo obsah. Asi ho nevyřeším, ale můj názor je, že když do obsahu nasměrujete energii, kterou běžně věnujete formě, příjemce to ocení.
Příjemci totiž nejde o to, jestli se zelená barva v hlavičce emailu přesně shoduje se zelenou barvou, kterou máte použitu v grafice na webových stránkách. Jestli je obrázek produktu u druhého nebo třetího odstavce textu.
V první řadě mu jde o obsah zprávy. Pokud ho daný produkt nebo téma zajímá, chce informace. Ty jsou to hlavní, co chce. Pokud je celý email na oko příjemný i z grafického pohledu, to je jen třešnička na dortu. Není to ale to podstatné.
Navíc když budete až přehnaně dbát na vzhled každého emailu, moc jich nepošlete. Schvalování každé zprávy se prodlouží. Každý newsletter otestujete na desítkách různých zařízení. Tady to tlačítko není správně, mazej to předělat.
A výsledek? Kodér stráví dvě hodiny s optimalizací pro emailového klienta, kterého používá 0,02 % lidí, a tento konkrétní newsletter v něm stejně nikdo neotevřel. No co, stojí jen 400 na hodinu, tak proč to řešit.
Co udělat?
Připravte si maximálně jednoduchou grafickou šablonu a zaměřte se na obsah. Každý newsletter bude vypadat „stejně“ a budete měnit pouze jeho obsah. I příjemce si na jeho podobu zvykne a vždy ho bezpečně pozná.
Nezaměřujte se na nepodstatné detaily, protože perfektní ten email nebude (skoro) nikdy. Téměř vždycky budete chtít něco doladit a vylepšit. Ale vy potřebujete se svými zákazníky a zájemci komunikovat. To je to důležité.
6. Nejsem si úplně jistý tím předmětem
Na internetu (i na tomto blogu) jste si mohli přečíst, že podmínkou úspěšného newsletteru je mimo jiné jeho předmět. Právě předmět emailu je to první, co příjemce ve své poště uvidí. Pokud je dostatečně lákavý, zprávu otevře. V opačném případě skončí nepřečtený v záložce „Hromadné“.
To je pravda. Na předmětu záleží nejvíc. A jaký předmět tedy zvolit?
Krátký nebo dlouhý. S otazníkem, vykričníkem nebo bez ničeho. Emotivní nebo konzervativní. Prozradit, o co jde, nebo vzbudit zvědavost. Přidat emotikonu nebo ne. Tlačit na branku nebo komunikovat podprahově.
Tolik možností a jak si vybrat, když na tom záleží to, jestli příští týden budete mít mraky objednávek nebo zboží bude hnít ve skladu.
Proč předmět není důležitý
To, že se zdá nějaký předmět dostatečně lákavý vám, ještě neznamená, že stejně bude působit na příjemce. Je to váš subjektivní pocit. Je možná více či méně podložený zkušenostmi a možná i výsledky nějakých testů, ale pořád je subjektivní.
Můžete přemýšlet sebevíc, ale nikdy nebudete vědět, jak to dopadne, dokud email nepošlete. Takže ano, je dobré se nad předmětem zamyslet. Ale rozhodně s tím neztrácejte mnoho času.
Co udělat?
Klidně si udělejte brainstorming nad předmětem pátečního newsletteru. Zapište si všechny nápady. Vyberte z nich podle vás těch 2-5 nejlepších. A udělejte to, co dělá každý dobrý marketér. Otestujte to. Připravte si A/B test na předměty.
To znamená, že na různé příjemce pošlete různé předměty a uvidíte, který fungoval lépe. Pouze samotní příjemci vám totiž ukážou, který předmět je ten nejlepší a dostatečně lákavý.
Máte několik možností a zrychlíte své rozhodování. Nemusíte si dlouho vybírat a sázet na jednu kartu.
Mě samotného výsledky A/B testů už několikrát překvapily. Můj favorit byl propadákem a předmět, který jsem jen tak zkusil, vyhrál na plné čáře.
Z výsledků testů pak můžete vycházet při vytváření dalších emailů. A hlavně máte argumenty pro hádky se svými přáteli. 🙂
7. Kdy přesně mám newsletter poslat
Každý, kdo se rozhodne posílat emailové zpravodaje, řeší ten ideální čas a hodinu odeslání.
Chcete, aby zákazník dostal váš email přesně v době, kdy si sedne k internetu a zkontroluje email. Každý den totiž dostává desítky emailů a vy chcete, aby ten váš viděl jako první, když do své schránky nakoukne. Hlavně aby nezapadl v záplavě dalších.
Jak zvolit časy, když připravujete prodejní kampaň, která trvá jenom pár dní. Je lepší poslat email ráno a lidé si ho přečtou cestou do práce? Nebo naopak večer, když jsou unavení a jedou z práce domů?
Připravuji teď důležitou zprávu a potřebuji, aby si ji každý přečetl. Mám ji poslat v úterý? A co o víkendu? Čte vůbec někdo emaily o víkendu?
Proč není důležité, kdy zprávu posíláte
Lidé mají ve svém životě zmatek a každý den je jiný než ostatní. Když se zeptáte lidí kolem sebe, tak – až na pár „divných“ jedinců – vám většina řekne, že by každý den chtěli zažívat něco nového. A přesto chodíme pravidelně do práce a jsme obětí svých rituálů.
Lidé se přizpůsobují svému okolí. Když musí chodit pro práce od 9 do 5, tak zatnou zuby a chodí. Zvyknou si. Zvyknou si na to, že zprávy začínají v 19:00. Zvyknou si na to, že si noviny koupí cestou do práce v té zašlé trafice na rohu ulice.
Zvyknou si i na to, v kolik jim budete posílat svůj pravidelný newsletter. Daleko důležitější než nalezení zlatého grálu v podobě ideálního dne a hodiny odeslání, je pravidelnost. Když budete posílat své emaily každou sobotu ve 4 odpoledne, tak si příjemce zvykne a bude je ten den očekávat.
Co udělat?
Když hledáte ideální čas na pravidelný newsletter, tak udělejte jeden test a pak zapíchněte prst pevně do týdenního kalendáře. Klidně i víc prstů, většina z nás jich má do 20. Ale kdo má furt připravovat ten obsah, že?
Při testování vyzkoušejte rozeslat mailing na náhodné části databáze kontaktů v různých dnech a hodinách. Podle výsledků po nějakém čase odhalíte, který den měl nejlepší výsledky. Nebo zjistíte, že je to opravdu jedno, výsledky jsou podobné a záleží jenom na vás, který termín vyberete.
U prodejních emailů je rada jednoduchá. Neexistuje ideální čas a den. Prostě začněte posílat víc emailů. Když je to potřeba, posílám v kampaních i několik desítek emailů týdně. Stejně tak Alza posílá i 3 emaily denně – právě proto, aby nemusela řešit, který čas je nejlepší. (Samozřejmě, že to nejsou stejné emaily.)
Ten, kdo bude mít nabídek dost, se odhlásí, nebo je přestane číst.
8. Není ten email až moc dlouhý?
Když připravíte krátký email, příjemce ho snadno přečte, ale… Chce to opravdu být mistrem slova, abyste dobře komunikovali to, oč jde, proč je důležité, aby to člověk udělal a tak.
Jak se říká: „Kdybych měl víc času, byl by tento dopis kratší.“ (Autor citátu je sporný, tak dejme tomu, že to byl) – Benjamin Franklin.
Zaměříte se na zvládnutí všech námitek a popíšete všechno detailně… A bude to tak dlouhé, že email lidé nedočtou a nekliknou na to nejdůležitější – odkaz na objednávku.
Proč není důležité, jak je email dlouhý
Samotná délka emailu není důležitá. Neexistuje žádné pravidlo, že kratší emaily jsou úspěšnější. Troufám si tvrdit opak: čím delší, tím lepší. I tento článek je poměrně rozsáhlý. Jeho minimalistická alternativa by měla 10 řádek a na konci výzvu „Neřešte to“.
Jasně, kratší text si přečte víc lidí. Ale co by vám to dalo?
Vaším cílem v emailu je přesvědčit příjemce, aby něco udělal. Kliknul na odkaz. Vyplnil registraci. Podíval se na video. Objednal si. Potřebujete, aby pochopil, co mu chcete říct. Co mu nabízíte. S čím ho chcete seznámit.
Co udělat?
Délka zprávy záleží na tom, jak velkou investici má čtenář udělat – finanční i časovou. Přání k novému roku bude krátké. Představení nového produktu bude dlouhé.
Vnímám to, že nastupuje trend delších emailů. Nejsou výjimkou emaily s 500 a více slovy. Dovolte si přesně popsat to, co čtenář má udělat. Představte všechny výhody svého produktu. Popište do nejmenších podrobností, jak probíhá vaše služba.
Když je text delší a chcete do něj vkládat nějaké odkazy, přidejte jich klidně víc. Udělejte to tak, aby v každou chvíli měl čtenář odkaz na dohled a nemusel k němu rolovat. Odkazy si označte a ve statistikách můžete sledovat, který odkaz měl nejvíce prokliků. Pak jednoduše zjistíte, kam až většina příjemců dočetla.
9. V našem oboru tohle nikdo nedělá
Nikdo to nedělá, není to vyzkoušené. Nevím, jak na to budou lidé reagovat. Nikdo z konkurenčních kaváren neposílá pravidelný newsletter o kávě.
Nikdo přeci neposílá několik emailů denně. Jasně ve vašem oboru to je možné, ale u nás jsou zákazníci konzervativní. Není přeci možné prodávat náš unikátní přístroj přes email, musím se se zákazníkem sejít a pořádně mu to odprezentovat.
Stojíte na kraji propasti. Máte unikátní produkt a nikdo jiný ho zatím nenabízí. Máte využít nový způsob prodeje. Jste první a nevíte, jak na vaši nabídku budou lidé reagovat. Co když je nezaujme? Co když se jim nebude líbit cena? Jak vlastně propagovat, když to nikdo nedělá? Co když se to nepovede?
Proč není důležité čekat na ostatní
Jsou dva typy podnikatelů – průkopníci a opisovači. Oba typy si můžou vydělat spoustu peněz, ale první je jenom jeden. Ten, kdo je první, má obrovskou výhodu, vyšší marže a lidé si ho víc pamatují.
Neplatí to jenom u samotných produktů, ale i u nových marketingových trendů. Jeden chlapík v tričku začal natáčet ve své kanceláři videa, ve kterých ochutnával různá vína. Do té doby to byla doména naškrobených someliérů. Ve finále těch videí natočil přes 1000. Jmenuje se Gary Vaynerchuck a jeho Wine Library ho katapultovala mezi top prodejce vína v USA.
Jako průkopník máte tu výhodu, že zákazníci nebo zájemci nemají s čím srovnávat. Neví, jak to má vypadat správně, takže vám spoustu nesrovnalostí odpustí. Buď vám uvěří a produkt si koupí, nebo ne. Nijak o tom nepřemýšlejte. Připravte to nejlepší, co v daný moment dokážete, a ono to půjde.
Co udělat?
Udělejte ze své „nevýhody“ svou přednost. Jste první, kdo produkt nebo službu nabízí tímto „netradičním způsobem“ – emailem. Ukousněte si největší kus koláče.
Berte průkopnictví jako test. Když to nebude fungovat, tak to přestanete dělat. Jenom si řekněte, jak poznáte, že to nefunguje. Pošlete jeden, druhý email a třeba se nic nestane. A pátý email může způsobit lavinu. Na druhou stranu, když pošlete desátý a furt nic, tak to skutečně nemusí mít smysl.
Pokud jste opravdu první, tak po prvních emailech určitě dostanete zpětnou vazbu, která vás nasměruje dál.
10. To se nevyplatí posílat
Dopředu jste si řekli, že to nebude fungovat. Má smysl věnovat čas přípravě emailu, když „vím“, že to mé zákazníky nebude zajímat? Akorát je naštvu a oni se mi odhlásí.
Už jim tu naši akci nebudu připomínat, přeci jen už o ní slyšeli tolikrát, že jim to musí lézt krkem. Nebudu posílat email kvůli jedné objednávce a otravovat s tím celou databázi.
Proč není důležité řešit okamžitou návratnost
Nikdy nemůžete vědět dopředu, jak emailová kampaň dopadne. Ani když máte v ruce podklady a výsledky z podobných kampaní.
Že se něco nepovedlo minule, neznamená, že se to nepovede ani teď. A naopak. To, že se to povedlo minule, nezaručuje, že se to povede i teď.
Výsledky z minulých kampaní slouží jenom k tomu, abyste zjistili, co minule bylo špatně a dobře. A teď se z toho můžete poučit a udělat to jinak. Lépe.
Email marketing má největší návratnost z digitálních nástrojů. Pokud by neměl návratnost u vás, tak je problém někde jinde než v samotném posílání emailů. Nejčastěji ten problém je mezi židlí a klávesnicí, ale buďme trochu „politicky korektní“ a řekněme, že může být v textu, frekvenci, kontextu, tónu komunikace i na samotných webových stránkách.
Co udělat?
Každý email, který odešlete, má mít smysl, jasný cíl. Měli byste vědět, proč ho posíláte. Příjemce to nutně na první pohled vědět nemusí, ale vy musíte mít jasno.
Posíláte prodejní email, protože chcete prodat hned dnes. Posíláte pozvánku na akci, protože víte, že prodáte na ní. Posíláte zajímavé téma, protože za měsíc na tohle téma připravujete akci. Posíláte hodnotný článek, protože za pár měsíců připravujete velkou kampaň.
Email marketing má mít řád a pravidla, pokud to má být ziskový nástroj. Klidně jděte to nejbližší kavárny, objednejte si laté a připravte si komunikační plán alespoň na 3 měsíce dopředu. Pak se nemůže stát, že připravíte email, který bude mimo kontext.
Není čas přešlapovat na místě
Říká se „Kdo zaváhá, nežere“ a v on-line marketingu to platí dvojnásob. Všechno se nám zrychluje a zákazníci ani konkurence nespí. Každé zaváhání něco stojí.
Věřím, že jste v článku našli nové pohledy jak zvládnout to, co vás může zdržovat. Jasně, každý má své priority, každý vnímá jako důležité něco jiného. Pokud vás to neparalyzuje, ale dává vám to energii (ať už v podobě radosti z práce, skvělé zpětné vazby od klientů nebo v podobě objednávek), držte se toho.
Jakmile v email marketingu narazíte na něco, co vás opakovaně zdržuje, poodstupte si a zeptejte se: „Je tohle pro Pepu Nováka fakt důležitý nebo nad tím přemýšlím zbytečně?“
Jsem zvědavý, jak je to u vás
Co vám přijde zbytečné a vidíte, že to ostatní řeší? O čem jsem napsal, že to není důležité, ale vy bez toho nemůžete fungovat? Nad čím v email marketingu často přemýšlíte? A jak s tím zatočíte? Napište svůj pohled do komentářů.
Václave, opět trefa na hlavičku. Naprosto souhlasím. A bod 10 bych nechala blikat v trojnásobném fontu :-). Jakmile o své kampani pochybuji, mám jistotu, že se tam objeví nějací ti odhlášení (naštěstí jich je opravdu velmi velmi málo). Naučila jsem se tedy kliknout na tlačítko ODESLAT s myšlenkou – moji milí, posílám vám v tuto chvíli to nejlepší, co momentálně šlo a budu moc ráda, když to tak budete přijímat. Možná si někdo pomyslí, že jsem blázen, nevadí, já na to zkrátka věřím, protože to mám už několik let osvědčené. 🙂 A když už se někdo odhlásí – beru to tak, že je to jeho právo a jeho škoda. 🙂
Děkuji za skvělý pohled, Báro. Spoustu věcí si opravdu můžeme odladit vnitřně.
Uvidím co se dá dělat s tou velikostí fontu 🙂
Václave zraješ jako víno. Tvé články mají čím dál větší hodnotu a jsou krásně odlehčené. Děkuji za ně!
Takový vzletný komentář Petře, díky moc 🙂
Super!
Super díky Vladimíre 🙂
Díky za článek. Pro mne bylo nejdůležitější připomenutí koncepce v bodě 10. Nedělám si starost, jestli se to vyplatí nebo nevyplatí posílat, ale uvědomila jsem si, že jsem ztratila koncepci posílaných článků. I když tam ze začátku byla. Takže bod 10, odstavec „Co udělat“, je přesně šitý na mne.
Děkuji za skvělou zprávu, Růženo. Hrňte to do nich 🙂
Zas bomba. U 9. bodu z 10 jsem se přistihla, že si přeju, aby článek ještě dlooouho pokračoval. 🙂
nemam firmu som citatel mailov cize prijemca
mozem povedat ze najviac ma potesia maily ktore mi maju co povedat noveho zmysluplneho
ked som sa sam prihlasil tak pretrpim ale deptaju ma aj vnucujuce sa predmety mailov aj prilis caste posielanie (cim menej relevantny mail je pre mna tym menej casto potrebujem aby mi chodil …)
ano a potesi ked vidim ze ten co posiela vie co chce povedat zmysluplne, ze neposiela tupo odkazy na svoju stranku dookola, ale posiela aspon trocha nove zmysluplne informacie aj ked ich momentalne nepotrebujem
a co je asi najviac dolezite, ked sa k niecomu rozkyvem aby aj firma reagovala odborne a seriozne – mam prevazne dobre skusenosti s firmami na Slovensku ale nie vzdy
a este nieco
dakujem autorovi za pekny clanok a aj dalsie clanky na tuto temu co som si tu precital – naozaj potesilo ze konecne niekto rozmysla koncepcne v tejto oblasti
Moc děkuji za tento i další komentáře 🙂
Když jsem četla první řádky, tak jsem s vámi nesouhlasila. Každý odeslaný zpravodaj nemusí být dokonalý, ale musí být vždy viditelné, že to je zpravodaj od vás – musí tam být nějaký váš „podpis“, který lidi ať vědomky nebo nevědomky mají zakódovaný. I když si myslíte, že např. umístěné logo do hlavičky webu na pravé straně nic neznamená, tak se mýlíte. Už to nastavuje váš styl – styl, kterým se budete prezentovat i v dalších mailech. Podvědomí je často lepším marketingem než vědomí. Na druhou stranu – ať mi příjemce zpravodaje zkritizuje hrubky v textech zpravodaje – já jsem ráda, že ho přečetl. A to, že si dá tu námahu mi o těch hrubkách ještě napsat, je známka toho, že on chce, abych se zdokonalovala = baví ho obsah a chce to i nadále číst.
Souhlasím s tím, že příjemce chce MASO! Vidím to sama na sobě (i když já jsem už nemocná onlinem). Když mi zpravodaj nic nedává, tak ho po pár řádcích přestanu číst. Pokud ho rovnou nesmažu, tak mu nechávám ještě druhou šanci na klidné večerní čtení. Pokud ani tehdy nic, tak letí do koše. A pokud se toto opakuje od jednoho autora vícekrát, tak se mé jméno ukáže v „unsubscribed“. Často dělá tzv. poslední záchranu grafika – fotky, obrázky, atd. Druhá poslední záchrana jsou kvalitní linky na jiné doporučené weby/články/persony. Ale pokud ani toto nepomůže, tak je to konečná.
Jak často?
Ještě jsem asi nenarazila na newslettery, za které bych byla ráda, kdyby mi chodili každý den. Nemám čas každý den číst zpravodaj se zajímavým obsahem. Chci si k tomu sednout třeba jednou za týden/za dva týdny. Pak to má pro mě smysl.
Odhlášení?
Má to dva smysly. Buď se vám naprosto nepovedl obsah e-mailu – přesáhl jste nějakou hranici zajímavosti pro čtenáře (ať tématem, oborem, zaměřením nebo názorem). A nebo to je přirozené čištění databáze. Já jsem ráda, když mám z každého e-mailu pár odepsaných lidí (pokud to jsou pro mě nehodnotní lidé), protože díky tomu se mi bude zvyšovat procento otevíranosti. Já nechci lidi otravovat, já chci lidem svým obsahem pomáhat nebo bavit. Pokud vás to nebaví – tak se odepište – trápíte tím sami sebe a ničíte tím statistiky společnostem:)
Předmět?
Zásadní věc! Rozhoduje i o tom, zda spadnete do spamové schránky – a tam přeci nechcete!
Předmět zpravodaje je pro mě jedno z věcí, které si hlídám. Osvědčilo se u mě, že čím kratší a údernější, tím lepší. Ale pokud máte obsah, který lidi skutečně zajímá, tak jim je úplně jedno, jak dlouhý předmět je – často ho ani nečtou – vidí vaše jméno, kliknou a čtou.
Kdy posílat?
Souhlasím, že na tomto úspěšnost zpravodaje úplně nestojí. Ale pro lepší start zpravodaje je určitě vždy dobré si otestovat, kdy si Vaši čtenáři otevírají zpravodaje nejčastěji a v tuto dobu jim to servírovat (přeci jen člověka nebaví po odeslání zpravodaje čekat dalších X hodin, než ho čtenáři začnou číst a otevírat – čtenáři jsou žrouti MASA a my na té druhé straně jsme žrouti čísel a statistik:)). Častokrát mám i vyzkoušené, že je nejlepší posílat e-maily třeba už v 6:30 ráno, aby právě ten můj zpravodaj byl poslední došlý e-mail ve schránce.
Délka?
S tímto aspektem se taky hodně pereme. Kratší e-maily na konci s tlačítkem, který hodí čtenáře na naše stránky nebo blog nám zatím vyšel jako nejefektivnější. Je to ale obor od oboru! Na delší e-maily často lidé nemají čas a přesouvají jejich přečtení na jindy (nebo na nikdy).
To je asi vše, co mě k tomuto tématu napadá. Každopádně jsem ráda, že jsem si vaše názory mohla přečíst. Člověk se pak nad tím taky zamyslí z trochu jiné strany. DĚKUJU!
A cenu za nejdelší komentář vyhrává Jana 🙂
Moc děkuji za to, že jste vydala takhle do hloubky.
S „podpisem“ souhlasím, nemusí být vždy grafický, jak píšete často lidé otvírají jenom díky příjemci.
A Váš úžasný pohled a pozitivní přístup k hrubkám. Balada 🙂